#04 Pandemie digitalizace
Digitalizace v praxi je při mých rozhovorech s klienty stále velké téma, kterého se neustále dotýkáme a vždy narazíme na jeden zásadní nedostatek. Tím je využití dnešního potenciálu. Každý umí ovládat počítač, drtivá většina lidí vlastní chytrej telefon, ale ve stavebnictví vládne tvrdou a nekompromisní rukou PAPÍR v 6 paré. Všudypřítomná digitalizace všedního života se z nějakého důvodu tomuhle oboru vyhejbá obloukem. Hodně velkým obloukem. Nebo?
Excel – nejlepší kamarád digitalizace
Uvádí se, že co se týče digitalizace, je na tom naše stavebnictví prachbídně. Celosvětově je v úrovni digitalizace na tom hůř už jenom lesnictví a rybolov. Přesto nebo možná právě proto se v tomhle oboru točí obrovský peníze. Soukromý, ale zejména ty veřejný. Je zarážející, že ačkoli většina z nás používá mobilní banku, doma kouká na chytrou televizi a v autě slepě poslouchá paní Elišku z Waze, ve stavebnictví je vrcholem využití moderní technologie Excel. A tam, kde jsou hodně dobrý, tak Excel s makrem!
Osobně si myslím, že Excel je čirý zlo. Říká se, že papír snese všechno. Já tvrdím, že XLS tabulka snese naprosto a totálně všechno. Není totiž v silách člověka zkontrolovat každý řádek, každou buňku rozpočtu za 3,5 miliardy. Tím třeba přijít na to, že ze standardně zavzorečkované buňky se stává buňka s poctivě napsaným číslem. Nebo prostě není suma dotažená až do posledního řádku soupisu objektů. Na první dobrou je všechno v pořádku. Jestli je to nedopatřením, či z jiného důvodu radši nevím.
Opravdu to bez Excelu nejde?
V praxi jsem se setkal nesčetněkrát s tím, že při použití softwaru na řízení stavební zakázky byl rozdíl v ceně oproti Excelu v řádech milionů. Většinou právě z výše uvedených důvodů. Docela slušnej rozdíl, kterej byl odhalen naštěstí pro investora ještě před samotnou realizací projektu. Normálně by se na to asi „nikdy“ nepřišlo. Obecně na stavbách dochází k obrovským finančním i materiálním ztrátám. To lze účinně eliminovat právě využitím chytrého softwaru, kterých je dnes na trhu již několik. Obsahují nástroje, které automatizují část nezbytných pracovních postupů, spravující veškeré dokumenty, či tvoří manažerské výstupy (grafy výdělků, tabulky produktivity) nebo prachobyčejného stavebního deníku či docházky. To včetně kontrolních a bezpečnostních mechanismů. Takový normální 21. století v mobilu, noťasu nebo tabletu. Jenom v tý kouzelný krabičce je Váš celej projekt, včetně realizující stavební firmy a Vy ho navíc můžete tím i efektivně řídit.
Tohle jsem rozepsal v roce 2020, uložil a …. pak přišel COVID.
Digitalizace a COVID?
Stejně jako většina lidí jsem absolutně netušil co se na nás řítí. Celej svět v … roušce. Ještě na začátku roku 2020 jsem optimisticky tvrdil, že digitalizace bude u nás nastupovat tak 5 let, než najede na kolej standardu a bude vyžadována. No, tak těhle 5 let se během prvního roku pandemie smrsklo do 5 měsíců. Najednou si nejen firmy, ale především zaměstnanci, kteří měli stůl plný poznámek uvědomili, že když do tý práce nemůžou, tak musí nějak ty poznámky a projekty ze šuplíku k nim. A začali to pociťovat i firmy. Home office je krásná věc, ale když nemůžete data dopravit k zaměstnanci, stává se opravdu z HO taková horší dovolená s rodinou mezi 4 stěnami. Tady zaplesal i nejeden datový vědec, protože se ukázalo, že data jsou ropa 21. století. A on má konečně v něčem pravdu.
Fenomén home office v číslech. Jak se nám pracuje z domova?
hrnews.cz
Jsem nenapravitelnej optimista, spatřoval jsem v tomhle marastu obrovskou příležitost. Firmy se topili v problémech, protože zaměstnanci nemohli kvalitně odvádět svoji práci. Zaměstnanci se topili v domácím vězení, zejména rodiny s dětmi, které museli vzdělávat. Zní to divně, ale dost lidí se těšilo do práce. A tak musel zákonitě přijít hlad po digitalizaci. A přišel velmi rychle a přišel z celého světa. Pro většinu trhu s digitálem byl rok 2020 a 2021 vůbec tím nejúspěšnějším. Poptávka po nástrojích vzdálené plochy, online komunikačních nástrojích, systémech správy dokumentů, to a mnoho dalšího zažilo obrovský boom. Najednou nebyla digitalizace slovem pro pár nadšenců a podnikatelů v oboru, ale stalo se heslem celého světa. Každá firma od roku 2020 nějakým způsobem řeší digitalizaci. Pokud chtěla přežít, tak musela, i když nechtěla.
Hlad po digitalizaci
Když se podíváme na Google trendy a vyhledávání slova DIGITALIZACE, tak asi není náhoda, že největší frekvenci dosahoval výraz v první, druhé a každé další vlně pandemie. Firmy tedy začaly investovat prostředky do nějaké formy digitalizace. Valná většina profesí se naučila s nástroji typu Teams, Zoom, TeamViewer a to včetně učitelů, kteří byli nuceni zavést distanční výuku. Porady se vedli v online prostoru, kdy manažer měl sako, ale jinak měl trenýrky a na nohách papuče. Standardem se staly zásahy dětí do konferencí vrcholového managementu. Celý svět se najednou z kafe v kuchyňce přesunul do online a po roce to už nikomu ani nepřišlo něco nestandardního. Naopak. Práce z domova se stala běžným požadavkem, nikoli nadstandardním benefitem vrcholových pozic.
Zavedení metody BIM u nadlimitních veřejných zakázek se posunul na polovinu roku 2023.
Usnesení vlády ČR
A co na to stavebnictví?
Největší zásek digitalizace českého stavebnictví má na starost Josef Beneš se svým Stavario. Aplikací, která je takovej malej BIM, minimálně v Levelu 1. Stavební deník, fotky, dokumenty, workflow. A šel na to nejlíp jak mohl. Televizní stavební reality show Fachmani na Primě, v hlavní roli stoják Karel a aplikace, která Ti efektivně řídí stavbu z mobilu. Česká a za dostupnou cenu. Za mě největší veřejnej BIM počin posledních 5 let v ČR! Sorryjako. A navíc se zdá, že se Josefovi a jeho týmu okolo Stavario daří, což je jenom dobře!
Nezaspaly státní organizace BIM?
Stát odložil povinné zavedení metody BIM u nadlimitních zakázek z roku 2022 na polovinu roku 2023. A ani tento termín se nezdá v současnosti jako reálný. I bez covidu je připravenost na BIM leckde v úplných začátcích. Jak ze strany zadavatelů, tak i na straně zhotovitelů. A teď nemluvím jen o realizačních firmách, ale i o samotné přípravě projektu od záměru po DPS. Sehnat i teď v roce 2022 projektanta, který umí modelovat projekt včetně prvků je velký oříšek. Ale jsou. A je jich víc, než před rokem a půl, kdy jsem rozepsal tento příspěvek. Srovnáním může být četnost ve výsledcích vyhledávání slova BIM v profesní síti LinkedIn.
Státní sektor se s pojmy BIM a digitalizace setkává pozvolna, někde stabilně v Level 2, jinde se seznamují s Level 0. Obecně ale lze říct, že snaha úředníků nezaspat tu je. To stejné platí i o soukromém sektoru. Firmy totiž musí reflektovat tento požadavek státních zadavatelů, takže pokud chtějí mít i v budoucnu podíl na tomto druhu zakázek, BIM a digitalizace je nesmí minout. Podle zájmu o pozice BIM Manažera, BIM modeláře, ale i poptávce školení, konzultacích a dalších služeb to vypadá s BIM ve stavebnictví pozitivně. A tento trend bude v letošním roce pokračovat.